Konference 2021

Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov

Každý jazyk, či už materinský alebo cudzí, je živý komunikačný nástroj. Preto je potrebné ho aktívne používať vo vzájomnej interakcii, diskusii a konverzácii s inými. To platí predovšetkým pre anglický jazyk pre lekárov (English for Medical Purposes, EMP), kde jazykové znalosti a zručnosti musia byť aplikovateľné nielen v bežnom živote, ale najmä v odbornej lekárskej praxi. Tradične sa predpokladalo, že rozprávanie je následkom zvnútornených gramatických pravidiel a osvojenej slovnej zásoby. Najnovšie poznatky z neurolingvistiky však poukazujú na skutočnosť, že jazyková produkcia je dôsledkom používania slov, fráz a viet v komunikačnom systéme, v ktorom hrajú významnú úlohu individuálne učebné preferencie študentov. Hovorenie v cudzom jazyku a schopnosť rozumieť svojmu partnerovi v komunikácii je teda ovplyvňovaná zmyslovým vnímaním študentov, ich záujmami, mozgovou činnosťou a prostredím, v ktorom sa učia. Z toho vyplýva, že kognitívne spracovanie informácií, aplikovanie tradičných aj moderných učebných metód, zohľadnenie individuálnych preferencií, vytvorenie vhodných študijných materiálov zlepšujú jazykovú produkciu a zvyšujú kvalitu prezenčnej, ale najmä dištančnej výučby, kedy sú študenti nútení pracovať pred počítačom sami, a teda aj samostatne. Táto práca sa zaoberá vplyvom vyššie spomenutých faktorov na efektívnosť dištančnej výučby EMP na Jesseniovej lekárskej fakulte Univerzity Komenského v Martine.

1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha, Ústav dějin lékařství a cizích jazyků

Překlad je formou transferu a vyjádřením určité interakce mezi jazyky. Ve výuce a učení se cizím jazykům má překlad a aktivity spjaté s překladem několik funkcí. Může být prostředkem, mimo jiné při osvojování slovní zásoby a nácviku gramatických struktur. Je také cílem. Překlad a dovednost překladu, „z“ nebo „do“ jazyka, je specifická řečová dovednost, kterou je třeba rozvíjet jako všechny ostatní řečové dovednosti. Překlad je také něco, vůči čemu se všechny systémové přístupy k výuce cizích jazyků (tj. koncepce, teorie, metody, metodické směry) nějak vymezují. Některé ho vítají, pro jiné je bariérou, některé ho zcela zatracují. Současné trendy (tj. digitální výukové metody, online aplikace, audiovizuální učení) nejenže považují překlad za užitečný a důležitý, ale některé výukové platformy a didaktizace jsou na překladu přímo založené. V tomto příspěvku se autorka snaží pojmenovat, jakou roli má překlad ve výuce odborného cizího jazyka na lékařské fakultě, a to právě na pozadí historických i současných kontroverzních postojů vůči překladu.

Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků

Příspěvek představí dva mezioborové projekty, které doplňují výuku latinské lékařské terminologie. Prvním z nich je tvorba gramatických popisů k multimediálním pohyblivým modelům anatomických struktur, které budou sdíleny prostřednictvím 3D platformy sketchfab.com. Projekt je vytvářen ve spolupráci s Ústavem anatomie LF HK UK.

Druhý projekt obsahuje databanku fotografií a nákresů, které ilustrují slovní zásobu a terminologické fráze obsažené v učebnici Latinská lékařská terminologie (Nečas, P., Schánělová, E., Čebišová, K.). Projekt je vytvářen ve spolupráci s pracovníky Ústavu soudního lékařství LF HK UK a s dalšími klinickými pracovníky hradecké Fakultní nemocnice.

3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha, Ústav jazyků

Hlavním cílem výuky českého jazyka pro cizince je komunikace s pacientem v nemocničním prostředí. V posledních několika letech učitelé čím dál častěji čelili vážnému problému: jak zajistit dostatek oddělení, resp. staničních sester ochotných poskytnout svá oddělení pro nácvik komunikace a vybrat vhodné pacienty. Většina oddělení fakultní nemocnice je v tomto ohledu vytížena nejen svým běžným provozem, ale i odbornými praxemi mediků a studentů bakalářských oborů. Pro nácvik odebírání anamnézy se proto hledají jiná řešení. Z tohoto důvodu před dvěma lety zavedl Ústav ošetřovatelství do výuky komunikace program Standardizovaný pacient. Současná koronavirová pandemie a distanční výuka češtiny pro cizince přímý kontakt s pacienty znemožnila prakticky úplně. Při hledání řešení této složité situace jsme se rozhodli využít nově otevřeného Simulačního centra. Pomocí předem vytvořených scénářů student odebírá anamnézu od modelu pacienta, který odpovídá (ve skutečnosti pochopitelně odpovídá český rodilý mluvčí ze zákulisí). Vše je nahráváno a dle zásad výuky v Simulačním centru následně analyzováno a korigováno. V příspěvku bychom chtěli analyzovat výhody a nevýhody této alternativní formy a popsat obtíže, kterým je třeba tuto podobu výuky metodologicky přizpůsobit.

Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita, Brno; Ústav českého jazyka, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Ve svém příspěvku bych se ráda věnovala češtině jako cizímu jazyku v kontextu komunikace s dětským pacientem, přestože jsem si vědoma zásadní role rodiče, jenž s lékařem obvykle komunikuje. Nejprve bych ráda načrtla, jakým způsobem uchopují téma komunikace s dětským pacientem některé dostupné a často používané výukové materiály. Protože se jedná o velice komplexní záležitost, zaměřím se především na jevy jazykové (pozdrav, tykání versus vykání, deminutiva, imperativy apod.), jež by mohly být pro komunikaci s dětským pacientem relevantní, a to z hlediska jazykové produkce lékaře.

Pak bych se ráda z prostředí výukových materiálů přesunula k dětskému pacientovi a věnovala pozornost tomu, jak vypadá dětská mluva v různých věkových stádiích, tzn. uchopím téma z hlediska jazykové recepce lékaře. Načrtnuty budou hlavní atributy češtiny jako mateřského jazyka v různých vývojových stádiích u dětí – typické rysy slovní zásoby i gramatiky, jež by mohly být relevantní. Jedná se především o podobu dětské slovní zásoby a o výrazy typu hapat místo spadnout, puntášky místo punčocháčky apod., jež by mohly komunikaci s cizincem ztížit. Na druhou stranu ale uvedu i ty jevy, jež by paradoxně mohly být srozumitelnější, ač se jedná o záležitosti chybné a nejsou v souladu s dospělým územ. Některé jevy, provázející osvojování mateřského jazyka, jako např. přílišná generalizace (dobrý – dobřejší místo lepší, vezml místo vzal apod.) se totiž vyskytují rovněž během osvojování jazyků dalších a díky své „transparentnosti“ by mohly porozumění paradoxně pomoci. Cílem mého příspěvku je tedy popsat možné rysy jazykových projevů typického dětského pacienta v konkrétní věkové skupině, co se jeho jazykových kompetencí týče a co z toho vyplývá pro studenty, vyučující a tvůrce výukových materiálů.

Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov

Angličtina sa stala dominantným jazykom v mnohých vedeckých a technických odboroch. Je uznávaná ako medzinárodný hovorený a písaný jazyk medicíny, ktorý umožňuje šírenie a výmenu lekárskych informácií. Dnes sú všetky vplyvnejšie lekárske časopisy vydávané v angličtine a angličtina sa stala jazykom medzinárodných konferencií a kongresov. Od postgraduálnych študentov lekárskych vied sa očakáva, že vstúpia do tejto vysoko vzdelanej vedecko-výskumnej komunity čo najskôr po začatí doktorandského štúdia. Aby boli úspešní, musia mať nielen hlboké lekárske znalosti, ale aj dobrú znalosť lekárskej angličtiny a musia byť oboznámení s príslušnými akademickými zručnosťami. U postgraduálnych študentov sa predpokladá, že budú odborný jazyk využívať najmä pri štúdiu odbornej literatúry, počúvaní prednášok zahraničných odborníkov a najmä pri zdieľaní výsledkov svojej vedecko-výskumnej práce, t.j. pri písaní článkov a pri ich ústnej prezentácii na konferenciách s medzinárodnou účasťou či už na Slovensku alebo v zahraničí.

40 minuloročných doktorandov 1. a 2. ročníka sa kriticky vyjadrilo k jestvujúcim učebným materiálom. Ich pripomienky boli prehodnotené a postupne zabudované do novej koncepcie odborných seminárov ako aj do novovznikajúcej odbornej príručky. Cieľom tohto príspevku je podeliť sa s výsledkami analýzy potrieb postgraduálnych študentov medicínskych odborov na Jesseniovej lekárskej fakulte v Martine ako aj so skúsenosťami s tvorením a využívaním uvedených učebných materiálov.

Lekárska fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov (1); Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Katedra anglického jazyka a literatúry (2)

Aktuálna pandémia poznačila aj spôsob, ako sa vyučujú cudzie jazyky a presunula celý proces do online priestoru. Predložený príspevok približuje výučbu predmetov zabezpečujúcich odbornú jazykovú a terminologickú prípravu na Ústave cudzích jazykov Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave v akademickom roku 2020/2021. Opisuje využité vyučovacie metódy, materiály, spôsoby hodnotenia študentov a zároveň približuje spätnú väzbu získanú od študentov Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave.

Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Ústav jazyků

V úvodní části příspěvku představíme odbornou jazykovou výuku na našem pracovišti v rámci nového kurikula s důrazem na klady a zápory takto nově pojaté výuky. Zamyslíme se nad perspektivami výuky v souvislosti se současnou situací.

V druhé části se zaměříme na tvorbu nových výukových materiálů jak v klasické podobě (učebnice English for Medical Students), tak i on-line materiálů pro platformy Moodle a MEFANET. V diskusi rády uvítáme názory a náměty týkající se této problematiky.

Lekárska fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov (1); Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Katedra anglického jazyka a literatúry (2) 

V súčasnosti sa čím ďalej tým viac do popredia dostávajú otázky sebahodnotenia študentov v procese výučby anglického jazyka v rôznych stupňoch vzdelávania. Sebahodnotenie je jedným z determinujúcich faktorov učenia sa cudzieho jazyka, a preto by malo byť súčasťou aj výučby cudzích jazykov v terciárnom stupni vzdelávania. Predložený príspevok sa zaoberá prieskumom sebahodnotenia jazykových kompetencií študentov medicíny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave v anglickom jazyku, ktorý bol zrealizovaný v LS 2020/2021 počas dištančnej formy vzdelávania na vzorke 131 respondentov.

2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha, Ústav jazyků

V uplynulých třech semestrech výuky musel i Ústav jazyků 2. LF čelit zcela nové situaci – jakým způsobem zefektivnit nejen distanční výuku, ale i distanční zkoušení a dosáhnout co nejrelevantnějších výstupů. Krok za krokem jsme pronikali do možností online nástrojů, zjišťovali, jak fungují u studentů, a postupem času se ukázalo, že lze testovat online téměř stejně kvalitně jako při prezenční formě výuky. V příspěvku chceme na příkladu platformy Moodle, aplikací Zoom a Safe Exam Browser a vlastních zkušeností s nimi ukázat, jaká je možnost jejich využití i v běžném režimu prezenční výuky. Zaměříme se na přípravu testu, jeho správné nastavení a průběh samotného písemného i ústního zkoušení. V neposlední řadě bychom rádi zmínili i některé způsoby, kterými se snaží studenti nastavení obejít, a jak tomu předcházet. Zkušenosti získané praxí během distanční výuky se budeme snažit využít a prohlubovat i nadále. Věříme, že náš příspěvek může být inspirací pro kolegy, kteří se potýkají s podobnými problémy.

Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Ústav jazyků

V příspěvku se autorka ohlíží za posledními třemi semestry na LF UK v Plzni a představuje aplikace, které se jí osvědčily při distanční formě výuky češtiny pro cizince. Jedná se zejména o Moodle jako páteř distančního vzdělávání na LF UK v Plzni, dále Padlet (využívaný jako nástěnka nápadů a prací studentů), Kahoot (pro zábavné testování a soutěžení), Quizlet (potřebný pro procvičování slovní zásoby) a Wordwall či LearningApps (užívané k samostudiu a procvičování lexika i gramatiky).

Centrum jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě, Masarykova univerzita, Brno

Cílem příspěvku je představit výuku češtiny pro cizince na CJV LF MU, a to pro studenty zubního lékařství. Vysvětlím, čím se výuka češtiny pro zahraniční studenty vyznačuje (požadavek rychlého pokroku od nulové znalosti po úroveň B1/B2, okamžité ověřování výsledků přímo v praxi). Hlavní část příspěvku bude věnována několikaleté spolupráci se Stomatologickou klinikou, díky níž jsem mohla vytvořit sylabus předmětu, zefektivnit práci v hodině a zaměřit se na témata podle potřeb cílové skupiny. Budou zmíněny také studentské prezentace v češtině o odborných tématech, s nimiž pracujeme ve výuce. Současně bude představen učební materiál, který jako výsledek spolupráce se Stomatologickou klinikou aktuálně vzniká.

Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků

Příspěvek se věnuje popisu kompetencí, s nimiž student přichází na lékařskou fakultu ze střední školy, a uvažuje nad různými kompetencemi v latině, které jsou od studentů na vysoké škole vyžadovány. Využívá přitom Společný evropský referenční rámec pro jazyky, vychází z jeho koncepce kompetencí a ukazuje, jak užitečné jsou i pro popis kompetencí ve výuce latinské lékařské terminologie.

Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno (1); Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (2); Ústav jazykové a odborné přípravy, Univerzita Karlova, Praha (3)

Jazyková integrace osob s mezinárodní ochranou je dlouhodobou výzvou českého vzdělávacího systému. Její realizace probíhá na několika úrovních, ať už v rámci školského systému, nebo paralelně k němu. Jedním z integračních nástrojů je Státní integrační program, zakotvený v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu, §§ 68 až 70. Jazyková integrace v rámci tohoto programu je základním nástrojem pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou, přičemž tyto mají ze zákona nárok na 400 bezplatných lekcí českého jazyka.

Dlouholetým realizátorem kurzů češtiny v rámci Státního integračního programu je Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka, z. s. (dále jen AUČCJ). Tyto kurzy zajišťuje od r. 2011 (s přestávkou v letech 2016–2017). Organizace kurzů pro danou cílovou skupinu znamená nutnost zajistit 1500–2000 vyučovacích hodin měsíčně po celé ČR a přitom flexibilně reagovat na specifickou situaci klientů. Na realizaci zakázky velmi efektivně spolupracuje početný organizační a metodický lektorský tým.

Příspěvek představí historii i současnost jazykové integrace v rámci Státního integračního programu a pojedná o výzvách, kterým jednotlivé subjekty (MŠMT, MV, SUZ a samotný realizátor kurzů) čelí, ať už na úrovni administrativní, organizační či jazykově metodické. Příspěvek rovněž pojedná o silných i slabých faktorech realizace kurzů na základě zkušeností AUČCJ v uplynulých deseti letech.

Centrum jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě, Masarykova univerzita, Brno

Jazyk pro specifické účely je jednou z nejnáročnějších výzev pro autory učebních materiálů. Zatímco autoři učebnic všeobecného (každodenního) jazyka pracují se situacemi, které důvěrně znají, tvůrci materiálů pro výuku odborného jazyka často vstupují do neznámého prostředí různých oborů. Příspěvek se pokusí zmapovat proces tvorby učebnice odborného jazyka na konkrétních příkladech. Zároveň seznámí posluchače s novým mezinárodním projektem CZECH ONLINE – Čeština pro specifické účely, jehož výstupem budou komplexní interaktivní kurzy lékařské, právnické a obchodní češtiny.

Centrum jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě, Masarykova univerzita, Brno

Cieľom príspevku je priblížiť možnosti využitia skupinových aktivít pri výuke predmetu Základy lékařské terminologie a ich pozitívny dopad na učenie študentov, schopnosť dlhodobého udržania informácií, pozitívny prístup k predmetu a celkovú atmosféru v hodine. Skupinové aktivity taktiež upevňujú sociálne vztahy v skupine, ktoré napriek tomu, že primárne nesúvisia s preberanou látkou, z dlhodobého hľadiska ovplyvňujú psychickú pohodu študentov. Ich udržiavanie prispieva k lepšiemu zvládaniu stresu spojeného so štúdiom, ktorý sa pri štúdiu lekárskych odborov vyskytuje v značnej miere. Tento príspevok predkladá konkrétne možnosti využitia skupinových aktivít, opisuje výhody a riziká ich využitia a uvádza skúsenosti z ich implementácie do hodín, vrátane spätnej väzby študentov, získanej počas ich využívania pri výuke v jesennom semestri akademického roka 2020/2021.

Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav společenských a humanitních věd

Cílem příspěvku je prezentace výukových materiálů vytvářených v rámci běžícího Erasmus+ projektu HELP2 (help2project.eu), jenž navazuje na předešlý úspěšně řešený projekt HELP (help-theproject.eu). Mezinárodní konsorcium autorů vytváří nově tematicky zaměřené moduly pro studium a výuku anglického a německého jazyka a interkulturních kompetencí na úrovni B1/B2 podle CEFR. Inovovaný obsah se primárně zaměřuje na nelékařská odvětví, ale možnosti jejich využití spatřujeme i v medicínských oborech. Moduly budou k dispozici na interaktivní online platformě postavené na LMS Moodle, v PDF formátu i jako tištěná publikace. Projekt reaguje na vzrůstající poptávku po digitalizaci výuky, distančním vzdělávání či jiných formách „blended learning“ a samostudia. Implementuje moderní, multimediální formu vzdělávání a snaží se naplnit potřeby „trhu“ v terciárním a celoživotním vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Příspěvek seznamuje se zvolenou metodologií, strukturou jednotlivých modulů, dosavadními výsledky, ale i výzvami, které tvorba komplexních materiálů pro evropského uživatele představuje. Součástí příspěvku je i pozvánka k pilotnímu testovaní materiálů a sběru zpětné vazby jak po stránce obsahové, tak i metodologické a technické.

Centrum jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě, Masarykova univerzita, Brno

Cílem příspěvku je představení online pomůcek, které lze využít pro efektivní výuku jazyků. Patří k nim například aplikace, herní prvky či kvízy. V průběhu prezentace budou moci účastníci diskutovat o prvcích, které se ve výuce – jak prezenční, tak distanční – osvědčily, stejně jako poukázat na ty méně efektivní. Zúčastnění získají tipy na inspirativní zdroje. Rovněž budou obeznámeni s možnostmi, jak lze využít jednotlivé prvky k samostudiu či k zadávání domácích úkolů.

Centrum jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě, Masarykova univerzita, Brno

V období distanční výuky se proměnila mimo jiné i podoba ověřování nabytých znalostí a kompetencí ve výuce jazyků. Testování znalostí lékařské terminologie, k jejíž výuce přistupujeme jako ke kurzu LSP s jistými specifiky, se omezuje na oblast základní latinské gramatiky a řecko-latinského lexika, a proto se přechod na online formu testů nezdál obtížný. Jedním ze zásadních problémů se ukázalo být zajištění validity testů. Příspěvek v několika bodech shrnuje prostředky, jakými se tým vyučujících lékařské terminologie na CJV LF MU pokusil s touto výzvou vypořádat, a v obecné rovině se zamýšlí nad klady a zápory online testování.

Filozofická fakulta, 3. lékařská fakulta a Ústav jazykové a odborné přípravy; Univerzita Karlova, Praha

V uplynulých dvou semestrech bylo nutné velmi rychle vytvořit online nástroje nejprve k testování, a následně i k výuce. Na 3. LF UK se nám tyto online nástroje osvědčily natolik, že zůstanou součástí výuky i po jejím přechodu zpět do prezenční formy.

Ukazuje se, že pestré a dobře zvolené online aktivity výrazně pomáhají studentům jak s osvojením slovní zásoby, tak i se zvládnutím potřebných lingvistických konceptů. To se zejména projevuje u studentů zahraničních, kteří studují v nesourodých skupinách s velmi různými mateřskými jazyky. Mnoho studentů se tak při výuce latinské terminologie poprvé setkává s flexí, kromě toho studují v angličtině, kterou ovládají v různé míře. Právě pro zahraniční studenty vzniká na 3. LF UK v rámci projektu IPUK 236098 (Vytvoření jazykových studijních materiálů pro zahraniční studenty lékařských fakult) nový učební materiál, jehož nedílnou součástí budou právě online nástroje.

Prezentace se pokusí odpovědět na otázky, jakým způsobem koncipovat online nástroje tak, aby byly efektivní při výuce lékařské latiny; jaká specifika má metodika tvorby těchto nástrojů při výuce cizinců; jaké nástroje zvolit, aby byly dostatečně pestré a atraktivní a zvyšovaly tak motivaci studentů ke studiu obávané, ale velmi důležité latinské terminologie.

Lekárska fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov

Výučba lekárskej terminológie so zameraním na zubné lekárstvo v Ústave cudzích jazykov LF UK v Bratislave získala nové výzvy zavedením akreditovaného predmetu Latinská klinická terminológia / Latin Clinical Terminology v akademickom roku 2018/2019. Ide o jednosemestrový predmet realizovaný v letnom semestri 3. ročníka študijného odboru Zubné lekárstvo / Dentistry. Príspevok prezentuje tvorbu novej učebnice a skúsenosti s jej aplikáciou v pilotnom ročníku a následne v podmienkach dištančnej výučby. Pozornosť je venovaná špecifikám výučby založenej na klinickej terminológii v porovnaní s propedeutickým predmetom, ktorý budúci zubní lekári absolvujú v 1. ročníku. Ten má za cieľ osvojenie základov latinskej gramatiky a predovšetkým princípov anatomickej nomenklatúry so zameraním na spoločný základ, teda všeobecnú medicínu. Obsahom výučby nového predmetu je terminológia klinickej medicíny (termíny označujúce názvy ochorení a príznakov, vyšetrovacích a liečebných postupov), ďalej princípy latinskej slovotvorby a latinský lekársky predpis. Zameraním na zubné lekárstvo a predpokladanou vyššou úrovňou študentov v 3. ročníku je podmienený výber modelovej slovnej zásoby aj výklad slovotvorných postupov a receptúry.

Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Ústav jazyků

Příspěvek se zaměří na ústní závěrečnou zkoušku v předmětu Odborný anglický jazyk II, a to na její novou podobu představenou v akademickém roce 2020/2021.

Jelikož lékařským fakultám byla udělena výjimka a výuka mohla probíhat prezenčně, podařilo se část výuky realizovat prezenčně včetně ústní závěrečné zkoušky. Kromě validity a reliability jsme se novou strukturou snažili přiblížit smysluplnosti a autenticitě.

Příspěvek představí vývoj formy ústní závěrečné zkoušky až po současnou podobu, která připomíná osobní případovou studii. Zkouška je rozdělena do 4 částí: popis diagnózy (část 1), odebírání anamnézy (část 2), popis diagnostické metody (část 3), vysvětlení diagnózy pacientovi, návrhy léčby a změn životního stylu (část 4). Studenti musí kombinovat teoretické znalosti (popis diagnózy a diagnostické metody) se schopností komunikace s pacientem (odebírání anamnézy, vysvětlení diagnózy a návrhy léčby). Zkouška je organizována v párech.

Centrum jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě, Masarykova univerzita, Brno

The workshop will focus on teaching specific aspects of patient-centred communication to first-year medical students. The workshop participants will become familiar with authentic tools used to support health behaviour change in patients. They will also take part in a role-play where they will use these tools, alongside motivational interviewing techniques, to practise patient-centred communication. Afterwards participants will have the opportunity to either reflect on their role-play performance using a reflective tool or to provide structured feedback to their role-play partner.

Lekárska fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Ústav cudzích jazykov

Cieľom príspevku je prezentovať tri nové učebnice slovenčiny pre študentov medicíny, ktoré spolu úzko súvisia. Tomu zodpovedajú i názvy spomínaných učebníc: Slovenčina ako liek, Slovenčina ako diagnóza a Slovenčina ako cvičenie. V úvode príspevku sa zameriavame na filozoficko-lingvistické a didaktické východiská koncepcie učebníc. Vychádzame predovšetkým z kognitívnej lingvistiky,  situačného a komunikatívneho učenia jazykov. V učebnici Slovenčina ako liek sa snažíme prezentovať slovnú zásobu slovenčiny formou situačných dialógov na podklade autentického fotografického materiálu, a tým pomôcť študentom ľahšie si osvojiť komunikačné frázy. Učebnica Slovenčina ako diagnóza je zameraná na odbornú slovnú zásobu a na medicínske prostredie. Jej cieľom je využiť poznatky z prvej učebnice a pomôcť študentom pri komunikácii s pacientom. Počas dištančného vzdelávania sa zvýšila potreba gramatickej učebnice. Tejto oblasti sa venuje tretia učebnica s názvom Slovenčina ako cvičenie, ktorá priamo dopĺňa konverzačné materiály prvej učebnice a je určená na precvičenie si gramatických pravidiel slovenčiny. Súčasťou tejto učebnice je vysvetlenie gramatiky v angličtine, cvičenia a kľúč k cvičeniam. Naším edukačným zámerom je pokryť čo najviac aspektov výučby jazyka, a tým pomôcť študentom rozvíjať nielen každodennú, ale i odbornú lexikálnu kompetenciu na podklade percepcie gramatických zákonitostí.

Učebnice budú prezentované formou workshopu, v rámci ktorého budú k dispozícii názorné ukážky práce s konkrétnymi textami z učebníc a s videonahrávkou. Súčasťou workshopu bude diskusia o metodológii učenia jazyka, o postupoch a metódach nadobúdania komunikatívnych kompetencií a relevantnej odbornej lexiky.

Ústav jazykové a odborné přípravy, Univerzita Karlova, Praha, Výzkumné a testovací centrum

Od roku 2018 je poskytována specifická zkouška z ČJ pro účely přijímacího řízení na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (ZKLF). Rozšiřuje portfolio možností, jak mohou zájemci o studium v českých programech z řad nerodilých mluvčí prokázat svou jazykovou způsobilost. Po třech letech existence bychom na zkoušku chtěli nahlédnout kriticky a případně ji upravit, aby dobře plnila účel, k němuž byla vytvořena. Jednou z možností je diskuse s těmi, kdo mají zkušenosti se studenty v dané oblasti a využívají výsledky ZKLF.

Během workshopu nejprve krátce nastíníme pozadí vzniku této zkoušky, specifikaci a konstrukt. Poté představíme otázky související s rozpory mezi příležitostmi k osvojení jazyka, které mají kandidáti hlásící se k této zkoušce, charakteristikami úrovní dle SERRJ a požadavky přijímacího řízení. V praktické části se pokusíme společně definovat, jaká jsou očekávání a potřeby fakult na uchazeče z pohledu funkčního zapojení se do prvního ročníku studia, tedy co by měl umět student před zahájením studia, a kriticky zhodnotit, do jaké míry tomu odpovídá konstrukt zkoušky ZKLF. V této diskusní části očekáváme sdílení zkušeností a informací mezi poskytovatelem zkoušky, uživateli výsledků zkoušek a vyučujícími těchto studentů. Diskuse by mohla napomoci při dalším uvažování nad podobou a konstruktem zkoušky a k tomu, aby zkouška byla užitečným zdrojem informací pro lékařské fakulty a aby úspěšní uchazeči byli dostatečně jazykově vybaveni pro studium v českém jazyce. Vzhledem k tomu, že je ZKLF nabízena nejen veřejnosti, nýbrž je také součástí ročního přípravného programu pro studenty-cizince na Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, může tato diskuse přinést i podněty pro sylaby přípravných kurzů; na straně druhé může workshop napomoci k redefinici očekávání od studentů hlásících se do prvního ročníku LF.

Workshop bude obsahovat tyto části: úvodní prezentaci (max. 15 minut), práce v menších skupinkách, jež by se průběžně obměňovaly (max. 30 minut), závěrečná diskuse a shrnutí (15 minut).

2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha, Ústav jazyků

To counteract the intensity of the medical curriculum we aim to teach English medical terminology in a way that enables students to relax while they are learning.  Our lessons have a communicative focus – we use different types of interaction to keep the students engaged throughout the lesson, while extending their professional vocabulary and developing their presentation skills. 

The aim of our workshop is to share best practice in teaching medical terminology not only in the classroom but also in the online environment.  During our workshop we will demonstrate activities that really worked for our students, including the use of videos, role-plays, Moodle, Quizlet etc. The active engagement of all participants would be welcomed.

Centrum jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě, Masarykova univerzita, Brno

Workshop se zaměří na sdílení zkušeností a dobré praxe v oblasti on-line výuky cizích jazyků, které jsou smysluplně přenositelné i do prezenčního modu. Na příkladu třech vybraných interaktivních aplikací (Quizizz, Wordwall a Quizlet) bude účastníkům demonstrováno, jak lze jejich zařazením do výuky pozitivně ovlivnit postoj studentů k předmětu, podpořit jejich motivaci a pomoci jim zapamatovat si novou látku rychleji, efektivněji a s předpokladem na dlouhodobější ukotvení nabytých znalostí a dovedností.

Procvičovací aktivity s využitím nástrojů informačních technologií cílí především na přirozený sklon studentů lékařských fakult ke zdravé soutěživosti i k zachování určité míry autonomie při volbě vhodného učebního stylu. Během workshopu se účastníci postupně obeznámí s vybranými funkcemi jednotlivých aplikací a možnostmi jejich konkrétního využití ve výuce latinské lékařské terminologie (poznatky jsou však využitelné při výuce nejen cizích jazyků obecně, ale i dalších odborných předmětů). Zároveň bude ilustrováno, jak lze autentický textový materiál jednoduše převést do modelových on-line cvičení, která jsou úzce propojená se studiem předmětů lékařských a zdravotnických oborů (anatomické termíny) či s lékařskou praxí (klinické diagnózy a ustálená slovní spojení v klinické dokumentaci).

Všichni účastníci budou mít možnost si přímo vyzkoušet práci s každou z výše zmíněných aplikací na vybraných aktivitách (doporučujeme donést si vlastní elektronické zařízení – mobilní telefon, notebook, tablet apod.; možnost připojení k bezplatné univerzitní Wi-Fi síti bude zajištěna). Zapojit se bude možné i anonymně.